Viróza, pan doktor Krásný a urgentní potřeba na urgentu
Pátek večer při svíčkách, romantická večeře, slavili jsme s partnerem drobné výročí. Moc hezký večer. Pověstný klid před bouří. Ještě před tím si přítel zaskočil za synkem, kterého má z předchozího vztahu. A tam už bylo veselo. Přičítalo se to ovšem zkažené bagetě.
Po večeři následovala fantastická masáž, načež se začala ozývat hlava. Bolestí. Nu, ráno moudřejší večera. Šli jsme spořádaně spát. Ovšem že by ráno bylo moudřejší, to lze říci jen stěží. Ráno už jsem lítala jak čamrda mezi postelí, toaletou a kýblem. Nebralo to konce.
Po poledni na mě začaly jít mdloby a neskutečná slabost. Nakonec jsem si zavolala rychlou a dobře jsem udělala. Několik minut po usazení na chodbě pohotovosti mi začalo hučet v uších a zatmělo se mi před očima. Vím jen tolik, že jsem prosebně natáhla ruku k mladému muži, který seděl vedle, špitla „Prosím pomoc,“ a pak už jsem šla k zemi.
Kdo a jak mě odtáhl na vyšetřovnu, nemám ponětí. Poslední, co jsem zaslechla, byl hlas sestry, který volal lékaře. Na lůžku mě probrala ruka oné starší sestřičky. Hladila mě po vlasech a uklidňovala mě, že se o mě postarají. Byla tak něžná a hodná, až to bylo dojemné. Na ústa mi nasadila igelitový sáček, protože jsem příliš rychle dýchala a hrozil další kolaps.
Do zadku mi s omluvou zapichovala jednu jehlu za druhou. Když jsem zvracela, láskyplně mi držela vlasy; tak, jak to znám z romantických filmů. Pečovala o mé pohodlí i o mou duši.
Chodba byla plná lidí, někteří bouchali na dveře vyšetřovny, že jsou akutní, ale sestřičku nic nerozházelo. Nebyla podrážděná, nevrlá ani příkrá. „Tady jsou všichni akutní, ale vy jste ze všech nejvíc,“ usmála se na mě.
Milá paní sestřičko, nevím, jak se jmenujete, ale mnohokrát vám touto cestou ještě jednou děkuji za váš nesmírně lidský přístup.
Bohužel terapie, kterou mi byli schopni poskytnout na pohotovosti, nezabrala, a tak mě převezli na urgentní příjem. Tam se mě ujal mladý muž původem ze Slovenska. Optimistický a dobře naladěný chlapík, co i při dvanáctihodinové šichtě neztrácel smysl pro humor.
Napojil mě na infuzi, protože jsem byla dehydrovaná, taky na tlakoměr, oxymetr, všude hadičky. „A co když se mi bude chtít na záchod? Víte, mě když to chytí, tak je to docela urgent,“ zarděla jsem se. „Však jste taky na urgentu, stačí zavolat,“ odpověděl pohotově.
Upocená, v domácím triku a domácí podprdě, ve stavu totálně nereprezentativním jsem ležela na lůžku a četla si na stropě ceduli, že ošetření trvá v průměru 80 až 200 minut a že nemám váhat se obrátit na personál v případě bolestí, žízně, či potřeby vyprázdnění. Dobrej nápad ty cedule na stropě nad každou postelí.
A pak to přišlo. Rozhrnula se plenta a já uzřela snad samotného Boha. Přišel pan doktor. Říkejme mu pan doktor Krásný. Tmavé vlasy, tmavé oči, nádherná čistá pleť, jasný pohled, laskavý úsměv, ruce odhalené až k ramenům (jeden z mála, kterému oranžový úbor urgentního příjmu skutečně neskutečně slušel). Byl jako zjevení. Uff.
Kdybych stála, podlomila by se mi znovu kolena a šla bych k zemi podruhé. Jenže jsem ležela. V hadrech, které pan doktor Krásný neměl nikdy vidět, s blicím pytlíkem mezi nohama, urousanými vlasy, dočista vyzvracená z podoby. Oznámil mi, že nemám žádný hořčík, tak že mi ho dali do infuze a taky něco na křeče a nevím co ještě.
Co čert nechtěl, nebo spíš chtěl, začalo se mi chtít. Urgentně. Přijel vlasatý mladý sanitář s vozíkem a dovezl mě na toaletu. „Nechám pootevřené dveře a počkám za nimi. Pak mě zavoláte,“ dostala jsem nakázáno. No bezva.
To přesně potřebuju, aby další kusanec chlapa stál pár kroků ode mě ve chvíli, kdy mám ze zadku výčep. Z posledních sil jsem odtlačila vozík ke dveřím oné místnosti, aby pan sanitář nemusel za mnou úplně dovnitř a necítila jsem se potupena ještě víc. Žádné vonítko totiž na urgentu na wc nemají.
Propustili mě až večer. Litr roztoku kapal docela dlouho. Odcházela jsem po svých, ovšem v čekárně, kde jsem čekala na přítele, až si pro mě přijede, opět hučení v uších, mžitky před očima, studený pot na obličeji. To né! To přece není možný!
Přítel dorazil, usoudili jsme, že na mě jde asi hypoglykémie. Rychle jsem se napila coly z automatu a do chvilky mi bylo líp. Co na tom, že za pár minut letěla ven, cukr už svou práci udělal.
Ani dneska mi není ještě do zpěvu, ale ve své podstatě už jsem zdravá jako rybička. A ač to vyzní asi docela paradoxně, mám hezké vzpomínky. Na ty milé lidi, co nám oddaně slouží dnem i nocí. Co neztrácejí úsměv, profesionalitu a lidský přístup.
Na ty lidi, kteří takřka nemají osobní život, a nevím, jak platově, ale kdovíjací boháči to asi taky nebudou. Lidi, kteří se vás neštítí, když zvracíte a z vlasů vám kape. Lidi, kteří vědí, že nejen injekce a tabletky léčí. S úctou a obdivem vám děkuji.
Pavla Pokorná
Hody, hody aneb Na louce se pase bílý kůň…
Svátky jara, malovaných vajec, zmalovaných zadků a velkého úklidu. A když vás chytí nefalšované velikonoční šílenství a nemáte vejce, pomalujte třeba citron. A když nemáte barvy, vyhrabejte ze šuplíku permanentní fix.
Pavla Pokorná
Mléko do škol zdarma? Vějička na voliče a pro někoho bezva dotace
Až 670 milionů korun možná vydá stát za mléko, které budou děti dostávat zdarma ve škole. Novinka by mohla platit už od příštího školního roku. Ovšem zaklínadlo „zdarma“ není zcela pravdivé. Ono mléko samozřejmě zaplatíme všichni.
Pavla Pokorná
Pro koleno bych si i korunu nechala vrtat
Volné odpoledne, poctivé kilo a půl vepře a k tomu touha pořádně roztočit elektroměr. Troubu na 180 stupňů a tři a půl hodiny tejrání prasečí nožky může začít. Vyplatí se si počkat.
Pavla Pokorná
Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš
A protože já nerada překvapení, preferuji ty bonboniéry, co mají zespodu krabice ke každému bonbonu obrázek s popisem. Ovšem ani to vám neposkytne záruku, že si vyberete ten, který vám v ústech přivodí rozkoš.
Pavla Pokorná
Rychlovka na stojáka aneb Maďar umí zahřát
Hlad je sviňa. A rozlítaný den po úřadech bez snídaně taky člověku moc nepřidá. O co milejší je pak při cestě z úřadu, když vám osud do cesty přihraje masnu s bufáčem. Takový časný oběd před desátou dopolední.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Rusové ostřelovali Charkov, střely zasáhly obytné domy a zranily šest lidí
Sledujeme online Rusko útočilo střelami S-300 na Charkov. Poničené jsou čtyři obytné budovy, oznámil starosta...
Policie zadržela mladíka, který v tachovské škole vyhrožoval nožem
Policisté zadrželi ve škole v Tachově mladíka, který nožem vyhrožoval zabitím. Při incidentu se...
V březnu by ze Sněmovny vypadla TOP 09. Vyhrává ANO, posilují malé strany
Podle nejnovějšího volebního modelu Median by se v březnu do Sněmovny dostalo pět stran a hnutí. V...
Balík pomoci pro Ukrajinu či Izrael schválil Senát USA. Zbývá už jen Bidenův podpis
Americký Senát schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard...
Prodej obchodního prostoru 52 m Dr. Martínka, Ostrava - Hrabůvka
Dr. Martínka, Ostrava - Hrabůvka
2 100 000 Kč
- Počet článků 102
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2571x